Přeskočit na hlavní obsah

Proč jsem začala psát blog v roce 2021?

Proč jsem začala psát blog v době, kdy se spousta obsahu odehrává na Instagramu, Tiktoku nebo Facebooku? Odpověď je relativně překvapující, nezvyklá a pro mě unikátní. Je to práce. Moje práce, můj job, na kterej konstantně nadávám zhruba od 5. měsíce. A nestěžuju si jenom od pondělí do pátku, ale zahrnuje to i víkendy. Rána i večery. Což je v celku paradox. Práci, kterou nesnáším a vlastně nerozumím tomu, proč ji dobrovolně dělám, mě přivedla k tomu psát blog. Ještě abych to uvedla na správnou míru, můžu si vybrat mezi volbou "být bez práce" a nebo "setrvat v tomto zaměstnaneckém dobrodružství".

To mě přivádí k myšlence, že napíšu i článek o mém dream jobu, protože to stojí za to. 

JE TO PROSTĚ JOB

V práci jsem začala na pozici profesionálního překladače textů. Musela jsem přeložit kompletně celej web, od obchodních podmínek po tlačítko "koupit". Bylo potřeba u toho přemejšlet a ne jen tupě překládat. Text musel být čtivý pro zákazníky a atraktivní pro vyhledávače (SEO). Oukej! Takže copywriting?! Abych dokončila story, od laciný překladatelský agentury Sabina Pročázková s.r.o. jsem povýšili na CS. CUSTOMER SERVICE! Myslím, že ve 30 každý chce být CS po xy letech pracovních zkušeností, že? Po vlně CS tsunami, která můj den nevšedně naplňovala štěstím, jsem se přesunula na další špricly. MARKETING. Uveďme to tu na správnou míru. INFLUENCER TEMPLATE MARKETING. Moje gaťky dlouho nezůstaly suchý. Pozice se na samém začátku vypadala super decision making, endless responsibility and.... pak jsem se stala jen dalším panákem, který si musel počítat minuty, počítat emaily a reportovat každej pohyb v GSuit sheetech. 

Na konci každého tunelu je nějaký světlo. Tady bych to shrnula do 3 světelných paprsků:

  1. Překládání e-shopu v práci z angličtiny do češtiny mi pomohlo najít, co mě baví. Baví mě psaní textů. V češtině. Zatím.
  2. Protože je to česko-anglická práce, jsem denně v kontaktu s angličtinou. E-maily, meeting a Slack s holkama z týmu. Pro člověka, který měl před rokem AJ B1 se o takový práci může jen zdát. Byl to pro mě nejlepší start v zahraničí. Pamatuju si na první dny/týdny v práci. Byla jsem minimálně měsíc úplně off. Musela jsem dávat na meetinzích 5x více pozor než ostatní. Nebyla jsem zvyklá na angličtinu v pracovních módu a bralo mi to strašně moc energie. 
  3. Influencer marketing ve mě probudil zájem o blogy. Nejenom po nich pátrat, kontaktovat bloggery, ale i sledovat i samotný obsah.
Do mojí práce, kdy musím kontaktovat influencery, nepatří pouze blogy. Samozřejmě musím navazovat spolupráci i s influencery na Instagramu. Zhruba před 10 lety, kdy byl velký BOOM Facebooku, já byla jedna z posledních, která si ho založila. Podobně je tomu tak i s Instagramem. Tam jsem se ale do fáze "pojďme si ho založit" ještě nedostala. Ani nenasvědčuje nic tomu, že by se tento status zaktualizoval. Sama na Facebooku nesdílím v podstatě 2-3 roky téměr nic. A o čem je IG? Jsem upřímně unavená z těch super životů, úžasných zamilovaných fotek, nucených úsměvů a reklam. 


TOP INSTAGRAM, FLOP BLOG, RETRO PAPÍR

Mnohem raději trávím svoji pracovní dobu hledáním a kontaktováním bloggerů než se trýznit na IG. Baví mě blogový svět, kdy nepotřebujete mít vyrutešovanou každou fotku a honíte se jak magor za srdíčky, lajky a emotikony. Blog není competition. Je to mnohem více tvůrčí, osobní a uvolněné. Líbí se mi, že se blogeři navzájem podporují příspěvkama a komentářema. Že píšou o svém životě. Pro někoho je blog takový online deníček. Já sama měla dva takové deníčky, ale na papíře. Vždycky mě bavilo tvořit, malovat, stříhat, lepit. Od začátku našeho vztahu s mým ex přítelem Michalem jsem vyráběla "kroniku výletů". Zaznamenávala jsem každý zajímavý výlet nebo událost, kde jsme spolu byli. Sbírala jsem vstupenky, pohlednice, tiskla fotky, psala texty. A ten idiot to pak vyhodil. Rozešla jsem se s ním, on to neunesl a prostě tuhle nádhernou vzpomínku a hodiny práce hodil do popelnice. No, obrečela jsem to. Vyhodil něco, co mě bavilo, co jsem dělala pro nás. Byly to 2 roky vzpomínek. K fotkám se můžu vrátit kdykoliv, ale ten příběh, který je s tím spojený, si třeba za 10 let už nemusím vybavit.

NÁHODA JE BLBEC - U MĚ OBZLÁŠŤ

Všechny tyhle náhody, události a zkušenosti mě přivedly k tomu založit si blog. Vypsat se z svých pocitů, vypnout, relaxovat. Chtěla bych tu především monitorovat můj běžný život. Sdílet příspěvky, jaký je život ve Švédsku, kde žiju, co jsem viděla, kde jsem byla. Doufám, že mi nadšení chvíli zůstane a neskončím u třetího článku. 


Komentáře

  1. Já se zeptám. Co je to moderní influencer? Je nějaký nemoderní? Ale to je spíše rétorická otázka a chápu, že ta odpověď na ní rozhodně není jednoznačná. Já osobně taky influencery nemám rád. Sám vedu malou reklamku a dělám obsahový marketing a tak občas s nějakým zkouším navázat spolupráci. Ale ti lidi jsou jinde. Nedávno mě překvapilo, že jeden má založenou virtuální kancelář v Praze asi dvě ulice od svého skutečného bydliště. Ptal jsem se ho proč. Prý, aby ho nerušili lidi, kteří tak chodí na tu kancelář. Šel jsem kolem toho virtuálního sídla několikrát a myslím, že většina lidí ani netušila, čí je to jméno na štítku. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý influencer je moderní - jednak protože to je dneska moderní, on chce být moderní a jeho mindset je určitě nastaven jako "chci být moderní". Správná cesta je nesnažit se být dobrej v tom, co dělají už ostatní, ale najít něco unikátního, co lidi bude bavit. Pak možná to virtuální sídlo bude třeba. Mezitím neni nutny se považovat za hvězdu.

      Asi jako v každým byznysu, jsou "ti" a "ti" - dobrých pomálu, ale těch, co natahovali ruce, bylo nespočet. Influencer marketing funguje, ale asi bych nečekala zázraky. Dá to práci najít toho správnýho koně. Jak v dostizích, vyhrát může jen jeden, bedna není pro všechny.

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbení příspěvky

Rozdíly mezi Švédskem a ČR

Tenhle článek se chystám napsat už opravdu dlouho. Bude tomu tak asi i proto, že tu často narážim na stále se opakující se jevy, který mi připomínají, že nežiju v Český republice. Abych byla konkrétní, proč jsme použila "stále se opakující jevy", takto pojďme rozebrat:  Všudypřítomné ECO Vejdete to krámu a může si koupit eko toaletní papír, eko kartáček, eko zmrzlinu, eko perlivou vodu, eko vajíčka, eko jogurty a spoustu eko zeleniny. Zajímavý je, že eko cena se od té standardní moc neliší (řekněme o 20 % více) . I v autoškole hrozně jedou eko - učí vás, jak eko řídit, jak si ničit motor vysokým převodem a jak si nabíjet vaši Teslu. Hlavně eko. Šampon nebo kondicionér v hotelu?  Eko.  Tak namátkou, co jsem našla v prázdný (!) kuchyni. Eko mlíko, eko mouka, eko medy, eko suchary, eko brusinky, eko rajčatovej protlak, eko pláty na lasagne a eko slanina. 👆 Abychom byli eko, je potřeba nemít tak vysokou spotřebu benzínu. Proto tu je nejvyšší povolená rychlost 120 k...

Švédský ostrov Öland

  Léto ve Švédsku je veliká událost. Nejenom proto, že světlo tu je ve Stockholmu do 11 a třeba támhle někde v Abisku možná ani tmu nemaj. Naše letní plány se tak odvíjejí podle počtu slunečních paprsků a taky podle toho, jestli je cesta 20 hodin autem a nebo jen 5 hodin. Protože mám už asi 2 měsíce naplánovanou dovolenou, bylo potřeba zkontrolovat předpověď počasí a rozhodnout se, do jaký části Švédska pojedeme tentokrát. Už jsme laborovali s myšlenkou, že zkusíme Öland. Počasí zrovna hlásalo na tomhle švédském ostrůvky až 27C, takže jsme sbalili saky paky a vyrazili na Öland. Protože je to vcelku štreka ze Stockholmu, přespali jsme v Oskarshamn  v hotelu, kterej byl za mě zatím asi nejslabší ze všech, kde jsme doposud byli. Dostali jsme housku jak v Komisaři Rexovi místo teplýho bufetu, který byl v ceně ubytování. Přijeli jsme ale pozdě, takže jsme jako welcome meal dostali housku v igelitu. Snídani jsme si nabrali do typický bílý take-away krabičky v 7h ráno a vyrazili jsme...

Velikonoční Mallorca po německu - 04/22

Možná tomu můžu dát krátký úvod, co všechno tomuhle vejletu předcházelo. Po švédský zimě a kdy svět pochopil, že planeta nepotřebuje být 10x očkovaná, jsme přišli s myšlenkou, že je na čase někam letět. Dívali jsme se na letenky v únoru a přímý lety někam na jih byly buď vyprodaný, drahý a nebo s 1 a více přestupama. Museli jsme se proto přizpůsobit letovýmu řádu, nikoliv našemu wish listu.  Čekání na boarding Mallorca nebyla destinací, kam bych letět chtěla, protože turisti. Španělsko je snad druhou nejoblíbenější destinací pro Švédy hned po Thajsku (čemuž odpovídalo i naprosto obsazený letadlo v obou směrech....). Původní záměr a plán bylo letět 14 dní po nástupu do mojí úžasně nudný nový práce. Měli jsme letenky na začátek dubna, ale protože počasí na Mallorce bylo podle internetu lehce nad 10C, přebookovaly/stornovaly a koupily se nový letenky (několikrát) a to samý jsme aplikovali na ubytování (Hannes aplikoval).  Po několika hodinách plánování kam a kdy, jsme to celý po...

Jak jsme si Porto nepředstavovali

  Jako drtivá většina našich plánů s Hannesem se odvíjí od předpovědi počasí. Do Portugalska jsme jeli s přesvědčením, že se budeme snažit co nejvíc cestovat.  Tou dobou jsem ale netušila, že zima je opravdu i jinde než jen ve Švédsku . Čili dny, kdy je 12C a prší, zůstaváme doma a vegetíme. Trávit čas venku v dešti, ještě třeba platit za ubytování a jídlo v resturacích, není dlouhodobě udržitelný (alespoň v případě mojí portugalský vyplaty, čti "almužny".) Porto bývá zpravidla chladnější než Lisabon, a Lisabon bývá zpravidla chladnější než Algarve. Podle předpovědi počasí, v únoru, nastal zvrat. Porto ukazovalo sluníčko a 19-21C. To byl signál koupit jízdenky na vlak. Pro představu, Porto je daleko 300km, za vlak jsme platili tam a zpět téměř 70e/os. Bohužel cesta autem by vyšla vlastně stejně, protože jen mýto by vyšlo na 50e + parkování + benzín + "provozní opotřebení". Další abnormalita portugalských platů.  Ten vejlet byl ve skutečnosti trochu fail. Že to nebud...

4 dny ve Švédsku

Péťová se po roce, co žiju ve Švédsku, rozhodla, že přiletí! Olalá. Pro mě tato informace znamenala naplánování programu a poslání emailu na náš sofistikovaný management, že bych ráda 2 dny dovolenou.  DEN PRVNÍ - Nynäshamn, Espresso House a Arlanda Začátek našeho českého výletu začal velmi akčně už hned na letišti Arlanda. Hlavní figurant byla blondýna z Prahy. "Úkol zněl jasně, nesmí projet za žádnou cenu" - asi tak bych nazvala nadpis tohoto story. S Péťou jsme se domluvily, že ji vyzvednu na autobusovým nádraží, který je 3 zastávky od letiště. Podle všeho je jinak potřeba platit 100 SEK za vjezd a to je nesmysl. Abychom se dostali k jádru věci, blondýna hledala autobus asi 40 minut a během toho mi stačila poslat zprávu "tady nikdo nenosí žádný roušky :D". Ano, vítej ve Švédsku!         První zastávka byl coffee break v Espresso House, který je ve Švédsku na každým rohu. Švédové milujou kafe, moderní design a Fiku, takže tady člověk narazí na všechn...

S Air France do Francie

Skoro bych tvrdila, že jsem se víc těšila na let s Air France než na samotnou Francii. Ostatně i tady se potvrdilo, že je vždy lepší nemít žádná očekávání. Protože jak se na konec ukázalo, mini trip do Paříže předčil zdaleka celou aerolinku.   Do Paříže se mi už nechtělo z toho důvodu, že letenky byly na můj vkus drahý. Stockholm-Paříž mě vyšel na zhruba 3.200 SEK (což je přibližně 7.500 Kč, čti dvojnásobek ceny co lítám do Prahy). Jestli se nemýlim, byla to asi  nejdražší letenka, za kterou jsem doposud platila . Jak ale Hannes tvrdil, za 3 roky  si nevzpomeneš, kolik stála letenka, ale na to, co všechno tam člověk viděl/snědl a zažil.  V tom duchu jsem teda potvrdila platbu, ač mé oko plakalo - to jsem ale taky netušila, že na letišti v Paříži mě čeká další cenové tornádo v podobě TAXI.  mapa našich kroků z prvního dne mapa našich kroků z druhýho dne Dobře, asi víme, že já dávám zpravidla vždy přednost metru/autobusu/tramvaji než jezdit tágem. To byl i můj pů...

Jak jsem si našla práci v zahraničí

Myslím si, že většinu lidí odrazuje od přestěhování do zahraničí myšlenka, jak se tam uživí (bez aktivní znalosti jazyka). Dalším určitě důležitým faktorem "proč ne" je oblíbená komfortní zóna. Strach z něčeho nového, co neznáme, nám blokuje udělat krok vpřed.  O své komfortní zóně bych mohla encyklopedii. I já mám svoji komfortní zónu ráda a nerada z ní vystupuju. Možná budete znát typickou větu: "Svoje nejlepší zážitky jsem zažila mimo svoji komfortní zónu". Překvapivě, ač jsem to považovala za blábol, nemůžu jinak než souhlasit.  Moje komfortní zóna byla Praha. Kdo mě zná ví, jak ráda jsem tradovala větu "z Prahy mě nikdo nedostane". Do svých zhruba 28 let (!) jsem trávila převážně času v Praze. Až ve 30 letech jsem si uvědomila, jaká kravina to byla. ✌A zcela upřímně, za toto uvědomění děkuju svému bývalému příteli Michalovi. Můj ex byl nejvíc extrovertní a adventure-oriented člověk, kt jsem prozatím poznala. Plánoval nám "společnou budoucnost...