Jako drtivá většina našich plánů s Hannesem se odvíjí od předpovědi počasí. Do Portugalska jsme jeli s přesvědčením, že se budeme snažit co nejvíc cestovat.  Tou dobou jsem ale netušila, že zima je opravdu i jinde než jen ve Švédsku . Čili dny, kdy je 12C a prší, zůstaváme doma a vegetíme. Trávit čas venku v dešti, ještě třeba platit za ubytování a jídlo v resturacích, není dlouhodobě udržitelný (alespoň v případě mojí portugalský vyplaty, čti "almužny".) Porto bývá zpravidla chladnější než Lisabon, a Lisabon bývá zpravidla chladnější než Algarve. Podle předpovědi počasí, v únoru, nastal zvrat. Porto ukazovalo sluníčko a 19-21C. To byl signál koupit jízdenky na vlak. Pro představu, Porto je daleko 300km, za vlak jsme platili tam a zpět téměř 70e/os. Bohužel cesta autem by vyšla vlastně stejně, protože jen mýto by vyšlo na 50e + parkování + benzín + "provozní opotřebení". Další abnormalita portugalských platů.  Ten vejlet byl ve skutečnosti trochu fail. Že to nebud...

Počasí o víkendu hlásalo až 18C a jasnou oblohu. Bylo tak na čase zase zvednout kotvy a vyrazit poznávat svět. Nechtělo se nám ale uplně nikam daleko, protože furt není letní počasí a ty největší skvosty si chceme nechat až bude tepleji.  Ericeira Volba padla na Ericeiru, 50km dalekou rybářskou vesnici. Neměla jsem žádný očekávání, poněvadž tahle pidi vesnice nebyla ani na mym wishlistu v Google mapách ( čti: "nikdo ji nezmiňoval ve svých blogerských příspěvcích).  Zaparkovali jsme v podzemích garážích a hned na nás místní Portugalec začal hulákat, jestli potřebujeme s něčím pomoct. Civěli jsme totiž na Pricing. Ochota lokálních lidí je vskutku unikátní a určitě jedna z (mála) věcí, který se mi na Portugalsku líbí. S úsměvem jsme poděkovali, že nepotřebujeme a šli jsme projít "centrum".  Ericeira Wall Painting hned v uličce vedle moře Výhoda cestování v zimě je minimum turistů. Ericeira je dekorovaná v modrobílý barvě, a tak jsem si připadala trochu jak v Řecku. Někter...

Obrázky všeho dobrýho, co jsme ochutnali... seznam je různorodý a stále se rozrůstající 😄. Jsem zvědavá, co mi bude chybět a na co naopak ráda zapomenu. Už teď tuším, že budu pašovat asi nějaký želé a Hannes sbalí minimálně strom citronu...  Pojala jsem to pouze jako obrázkovou fotogalerii s popiskama.  Pomerančový dort z Algarve - Silves.  Kaki. Hannes to poprvé koupil jako rajče. Má ale trochu jinou konzistenci, je hodně vodnatý. Mysleli jsme si, že je to pannacota. Ve finále to bylo spíš slaný a nijaký. Čokoládový chlebíček. Ananas z portugalskýho ostrova Sao Miguel. Nejlepší ananas, co jsem měla.  Vánoční selekce. Lokální Sintřní Queijada De Sintra. Chutnalo to jako mini štrúdl. Vaječný mušle. Pastel De Nata v Sintře. Odrůda lokálního jabka. Má to suchej konec. Selekce želatin v supermarketu. Prášky, hotovky, malý, velký, barevný. Želatina na sto způsobů. Tohle je "jogurt" s příchutí marakuji a manga. Budeme věřit, že to jsou čerstvý olivy. Jsou zabalený v takov...