Myslím si, že většinu lidí odrazuje od přestěhování do zahraničí myšlenka, jak se tam uživí (bez aktivní znalosti jazyka). Dalším určitě důležitým faktorem "proč ne" je oblíbená komfortní zóna. Strach z něčeho nového, co neznáme, nám blokuje udělat krok vpřed.  O své komfortní zóně bych mohla encyklopedii. I já mám svoji komfortní zónu ráda a nerada z ní vystupuju. Možná budete znát typickou větu: "Svoje nejlepší zážitky jsem zažila mimo svoji komfortní zónu". Překvapivě, ač jsem to považovala za blábol, nemůžu jinak než souhlasit.  Moje komfortní zóna byla Praha. Kdo mě zná ví, jak ráda jsem tradovala větu "z Prahy mě nikdo nedostane". Do svých zhruba 28 let (!) jsem trávila převážně času v Praze. Až ve 30 letech jsem si uvědomila, jaká kravina to byla. ✌A zcela upřímně, za toto uvědomění děkuju svému bývalému příteli Michalovi. Můj ex byl nejvíc extrovertní a adventure-oriented člověk, kt jsem prozatím poznala. Plánoval nám "společnou budoucnost...

Proč jsem začala psát blog v době, kdy se spousta obsahu odehrává na Instagramu, Tiktoku nebo Facebooku? Odpověď je relativně překvapující, nezvyklá a pro mě unikátní. Je to práce. Moje práce, můj job, na kterej konstantně nadávám zhruba od 5. měsíce. A nestěžuju si jenom od pondělí do pátku, ale zahrnuje to i víkendy. Rána i večery. Což je v celku paradox. Práci, kterou nesnáším a vlastně nerozumím tomu, proč ji dobrovolně dělám, mě přivedla k tomu psát blog. Ještě abych to uvedla na správnou míru, můžu si vybrat mezi volbou "být bez práce" a nebo "setrvat v tomto zaměstnaneckém dobrodružství". To mě přivádí k myšlence, že napíšu i článek o mém dream jobu, protože to stojí za to.  JE TO PROSTĚ JOB V práci jsem začala na pozici profesionálního překladače textů. Musela jsem přeložit kompletně celej web, od obchodních podmínek po tlačítko "koupit". Bylo potřeba u toho přemejšlet a ne jen tupě překládat. Text musel být čtivý pro zákazníky a atraktivní pro vyh...