Myslím si, že většinu lidí odrazuje od přestěhování do zahraničí myšlenka, jak se tam uživí (bez aktivní znalosti jazyka). Dalším určitě důležitým faktorem "proč ne" je oblíbená komfortní zóna. Strach z něčeho nového, co neznáme, nám blokuje udělat krok vpřed.
O své komfortní zóně bych mohla encyklopedii. I já mám svoji komfortní zónu ráda a nerada z ní vystupuju. Možná budete znát typickou větu: "Svoje nejlepší zážitky jsem zažila mimo svoji komfortní zónu". Překvapivě, ač jsem to považovala za blábol, nemůžu jinak než souhlasit.
Moje komfortní zóna byla Praha. Kdo mě zná ví, jak ráda jsem tradovala větu "z Prahy mě nikdo nedostane". Do svých zhruba 28 let (!) jsem trávila převážně času v Praze. Až ve 30 letech jsem si uvědomila, jaká kravina to byla. ✌A zcela upřímně, za toto uvědomění děkuju svému bývalému příteli Michalovi. Můj ex byl nejvíc extrovertní a adventure-oriented člověk, kt jsem prozatím poznala. Plánoval nám "společnou budoucnost" na Novém Zélandu, kam jsme oba dostali víza. Před odletem jsem se s ním ale stačila rozejít, odstěhovat se provizorně do Prahy a zaparkovat na nějakou chvíli ve Švédsku.
Pojďme se tedy dostat k jádru věci. Jak si člověk, který v životě neměl pohovor v angličtině našel práci v cizí zemi ještě dřív, než se tam oficiálně odstěhoval?... to mi ostatně připomíná i akci stěhování do Prahy, kdy jsem byt na Andělu našla rychlostí blesku, dokonce během první možná prohídky :D Asi životní štěstí nebo styl "mám to na párku", který mě provází už několik let. Zkrátka jsem do Googlu zadala něco jako "czech speaker job Stockholm" a hele, už pracuju v tomhle jobu 9 měsíců. Svět se zbláznil.
Začala jsem standardní cestou jako pracovní portály, skupiny na Facebooku, webovky firem, kde stačila pouze angličtina. Výsledek? Zero. Automatický odpovědi "děkujeme/nechceme". Linkedin jsem otevřela zběžně, pozice mi tam přišly na vyšším levelu, než byl můj background. Vlastně ani nevim, proč jsem tenkrát otevřela prohlížeč a napsala jsem to "czech speaker job Stockholm". Vyběhla na mě pozice "Marketer/translator for Czech market" a ke všemu ta pozice kopírovala moji kariérní dráhu. Náhoda jako blázen. Poslala jsem životopis, za pár dní mi přišla odpověď.
Dear Sabina,
Thank you very much for your application.
I would like to get to know you better and invite you to an interview at our offices in Älvsjö (we will move to Birger Jarlsgatan in July).
Are you available next week on the 24th of June at 14:30?
Looking forward to hearing from you!
All the best,
Rachel
Head of Marketing
Na pohovor jsme se připravovala snad celý den. Věděla jsem, že tohle je příležitost, která se s velkou pravděpodobností neobjeví další měsíc. Můj současný přítel Hannes mě před pohovorem upozornil, ať hlavně nejdu na pohovor oblečená jak z Eastern Europe. Jasně, díky za tip. Pohovor s Rachel, kterou jsem si předtím proklepla na LinkedIN, byl hodně fajn. Žádný zkoušení neprobíhalo. 40 minut času, kdy ona mluvila (díky bohu za ty dary) hádám ze 70 %. Byl moment, kdy jsem vypla a přestala ji vnímat. Pak přišla otázka? "How would you handle this situation?" Hm. Naštěstí můj sales duch mě naučil jednoduché schéma mluv, i když nevíš. Takže jsem mlela nějaký obecný pelmel o tom, jak důležitá je správná komunikace se zákazníkem. Hele a ono to prošlo. Nevím, jaká byla otázka, jen vím, že se týkala customer service, kdy je nějakej trouble a ty ho musíš řešit.
Asi za 3 dny po pohovoru mi přišel email, kterej jsem se bála přečíst. Měla jsem ho v unread asi 2 dny. Když jsem se odhodlala to otevřít, poslala jsem printscreen všem bližším kamarádkám. Tohle je úlet! Hannesovi jsem to řekla osobně až den potom.
Měla jsem jediný pohovor ve Švédsku. 100% úspěšnost. Od té doby jsem poslala zhruba 30 životopisů a nikdo se mi neozval. Asi i proto, že žádná z pozic nevyžadovala Czech language native level. 😁
Komentáře
Okomentovat