Rozdíly mezi Švédskem a ČR

Tenhle článek se chystám napsat už opravdu dlouho. Bude tomu tak asi i proto, že tu často narážim na stále se opakující se jevy, který mi připomínají, že nežiju v Český republice. Abych byla konkrétní, proč jsme použila "stále se opakující jevy", takto pojďme rozebrat: 

Všudypřítomné ECO

Vejdete to krámu a může si koupit eko toaletní papír, eko kartáček, eko zmrzlinu, eko perlivou vodu, eko vajíčka, eko jogurty a spoustu eko zeleniny. Zajímavý je, že eko cena se od té standardní moc neliší (řekněme o 20 % více). I v autoškole hrozně jedou eko - učí vás, jak eko řídit, jak si ničit motor vysokým převodem a jak si nabíjet vaši Teslu. Hlavně eko. Šampon nebo kondicionér v hotelu?  Eko. 

Tak namátkou, co jsem našla v prázdný (!) kuchyni. Eko mlíko, eko mouka, eko medy, eko suchary, eko brusinky, eko rajčatovej protlak, eko pláty na lasagne a eko slanina. 👆

Abychom byli eko, je potřeba nemít tak vysokou spotřebu benzínu. Proto tu je nejvyšší povolená rychlost 120 km/h, kterou ale vidím opravdu vyjímečně - běžně tu je 100 nebo 110 km/h. 120km/h už je pocta a velká sláva. Moje průměrná spotřeba se tak drží proklatě nízko. Pravda je, že drtivá většina řidičů jezdí skutečně podle předpisů - konkrétně nejvíc je snad dodržovaná 30km/h. Všechny bych poslala na převýchvu do Prahy :D Když jsem tam nedávno s autem byla, okamžitě jsem registrovala rozdíly - všude díry, řidiči troubí, předjížděj kde můžou a ten, kdo jede na dálnici 130km, je automaticky odstavenej do levýho pruhu.

Nikdo tu netroubí, nedává blinkr a většina jezdí EKO

Další věc - tady prostě nikdo nedává blinkr. Stojím na křižovatce v odbočovacím pruhu. Jediná (!) blikám. Jedu v tunelu a jsem v odobočovacím pruhu - jediná blikám. Zkrátka, odbočovací pruh znamená "už jsem odbočil"a nevidím důvod, proč dávat blinkr.
A na benzínce se zpravidla nechodí dovnitř zaplatit, člověk jen načte kartu u tankovacího stojanu, natankuje a odjíždí...

A to je tu ještě prej pravidlo pravýho blinkru,
pokud řidič objíždí celej kruháč (oranžová čára)

Největší zdejší specialita, kromě některých atyp značek, který neznám, jsou kruháče. Většina má dva pruhy. Nefunguje to jako v Dejvicích, kdy všichni využívají pruh jeden, protože nikdo nechce do toho vnitřního. Tady je na cedulích před vjezdem na kruháč vyznačeno, kudy mám jet. Stále to nemám uplně pod kontrolou, protože mi to přijde hrozně zmatečný a divim se, že jsem to do nikoho ještě nenapálila. 

Jo... a některý směrovky tu jsou s displejem a mění se podle situace... žádnej plast. 

Musím ale konstatovat, že se tu cejtim na silnici mnohem víc bezpečně než v ČR.

Typická situace. Dva odbočovací pruhy doleva. Blinkr? Nikdo. Proč?

Tesla na každém km čtverečním

Na silnici člověk potká nejenom losy, ale i mraky aut značky Volvo a Tesla. Taky zírám, kde všude jsou nabíjecí stanice na tesly - v nákupáku, na parkovišti, vedle Mekáče - prostě v podstatě všude. 

No jo, EKO.

Po silnici i bez ŘP

Další anomálie na švédských silnicích je možnost řídit bez ŘP. Člověk k tomu potřebuje tuhle chytrou cedulku "ÖVNINGSKÖR" na autě a nějakýho magora, kterej s nim bude sedět v autě a hlídat ho, radit mu, uklidňovat ho a v nejlepším případě mu říkat, co udělal špatně a má dělat jinak. 

S otázkama z autoškoly je to jak s otázkama u maturity. Prostě je zapomeneš. Takže když se mě Hannes ptá, co znamená tahle značka, tak:

1. Většinou neznám odpověď, protože řídím podle citu a ne moc podle pravidel
2. Občas se stane, že tu značku vůbec neznám 
3. Ale taky se stává, že vím!

 

Platební kartou všechno a všude

Za celou dobu, co tu žiju (8/2020) jsem nikdy nic neplatila hotovostí. Vlastně ani nevím, jak bych to dělala - viděla jsem snad jen jednu malou holku platit hotovostí v krámě. Podle mě na to nemají ani zařízení :D Kartou se platí i vstup do metra přiložením na terminál i záchod v OC. 

Jednou se nás obsluha v restauraci ptala, jestli budeme platit kartou nebo hotově. Eh? Pamatuju si svůj výraz. Servis nemluvil švédsky a zřejmě se k nim ještě nedostalo, že Švédsko je země s nejnižším oběhem hotovosti na světě a snad všichni automaticky platí kartou.

Existují dokonce místa, kde ani cash člověk nezaplatí. Lidi si mezi sebou posílají peníze přes aplikaci Swish - lze s ní platit i v obchodech, službách i restauracích. Že by vám dal někdo 100Kr v hotovosti neexistuje.

V jednom videu Švédka říkala, že jen 2% transakcí jsou v hotovosti.

Tady hotovost nebereme.

 

U kadeřníka lze zaplatit pomocí Swish. Stačí otevřít aplikaci na telefonu, napsat číslo a potvrdit. Hotovo.

Systém, kterej by v ČR asi nefungoval je "Vezmi si, zaeviduj a zaplať. Ne vždycky je nutný, aby u stánku s jídlem nebo s čímkoliv jinym stál člověk, kterej kasíruje lidi. Místo toho je tam cedule SWISH. Prostě si něco vezmi a zaplať SWISHem. My ti věříme. Kolik lidí ve skutečnosti platí a kolik si něco vezme bez zaplacení, netuším...

Voda zdarma

Když si člověk cokoliv objedná v restauraci, dostává automaticky karafu vody zdarma. A když se vypije, přinese se další. Zdarma.

Jsou tu populární kohoutky a takový "napájecí" stanice. Je to daný zákonem.

Roušku známe jen z obrázků

Od počátku šílenství covid jsem v podstatě tuto rádoby nemoc nijak nezaregistrovala v mém životě. Ve Švédsku nebylo nikdy nic povinně zavřenýho, každej si mohl dělat svůj byznys, jak chtěl. Nikdo nás tu neatakoval s rouškama, testama, QR kódama a dalšíma kravinama. Můžeme si jít nakoupit kdy chceme, kam chceme, s rouškou, bez roušky. Nikdo tu nepočítá košíky a taky vám nikdo nedejchá na záda.

MHD bez roušek, kino v provozu, cedule na letišti "prosíme noste roušky" má v podstatě pouze informativní charakter. A žijeme? Žijeme. Když jsem jela do ČR autem, tak jsem si po 30km jízdy uvědomila, že nemám roušku na cestu. No jo no. Nezvyk.

Stockholmský metro ve špičce. Covid necovid.

USB nejen u PC

Telefon si tu může člověk nabít v autobuse, ve vlaku a možná i v tramvaji. Mám i pocit, že všechny autobusy mají klimatizaci. 

Kvalita jídla

Paradoxně zatím nejslabší jídlo bylo z Michelinský restaurace ve Stockholmu. Jinak je jedno, kde jsme nebo co si objednáme. Vždycky je jídlo super. Ok, je to pekelně drahý v přepočtu na CZK, ale člověk dostane kupu jídla, skvělý chuti a perfektní kvality. 

Pro český turisty s českým platem naprostej nesmysl, ale pro lidi se švédskym platem je daleko víc stravitelný - jídlo z menu se tak běžně pohybuje kolem 160 SEK, což je kolem 400 Kč. Už jsem ale měla i mušle v restauraci za 230 SEK a to se dostáváme na 600 Kč. Byly ale excelentní a porce to byla pro tři lidi. 

Je zajímavý, že ceny v centru Stockholmu jsou stejný jako jinde ve městě. Takže si na náměstí ve Stocku dáme polívku za 250 Kč protože víme, že za tu samou cenu si ji dáme v bistru u baráku. Hannes mi říkal, že to je kvůli turistům. Kdyby byly ceny v centru ještě vyšší, turisti by si nic nemohli dovolit koupit.

 

Obyč zákusek ke kafi nebo-li švédsky "Fika" vyjde průměrně na 250 Kč, kafe tak přes 100 Kč, sklenička vína je srovnatelná s pivem, takže za 250 Kč. Kdyby bylo pivo v Brně za 250 Kč, tak by tam přežili týden z jedný vejplaty :D Co je tu drahý, je MHD. 

MHD jedině na poločerno

Měsíční lístek pro bus/lodní dopravu/metro/tram stojí v přepočtu na český koruny téměř 2.500 Kč. Proto si to nekupuju a snažím se MHD využívat minimálně. Co nenarvu do MHD, narvu stejně později do auta. Když jedu MHD, tak většinou na dětskej lístek za 60 Kč. Nejsou tu časový jízdenky (30min nebo 90min), počítá se vlez do MHD a je jedno, jestli tam je člověk pro 10 zastávek nebo 1. Platí se vždy stejná cena - čili 95 Kč. A pak že je v Praze drahý MHD. V porovnání s platama rozhodně není...

Bez bajku nežiješ

Na kole do práce, na kole do města, na kole přes most a na kole v centru. Každej barák a téměř každej vchod má svoje parkovací místo pro kola. My máme svoje parking place přímo pod balkónem. Narve se tam snad 20 kol.

Silnice má pruh pro kola a cyklisti mají svoje semafory. Bohužel nevim, jak to tu přesně funguje s pravidlama - chodec:řidič:cyklista. Je to tu trochu komplikovaný a především v létě je víc kol než aut.

Naše drandítka.

Čekání, čekání a čekání...

Když někam volám a potřebuju si něco vyřídit, jsem 20tá xtá v pořadí, když dobře. Když někam píšu email, dostanu odpověď zpravidla za 10 dní. Největší zážitek byl zatím finanční úřad - to jsem tehdy byla asi 74. v pořadí. 

Navíc, je tu velmi populární telemarketing. Když je úroda, mám 10 telefonů tejdně. Chodí mi spamy do zpráv. Na to tu jsou specialisti.

Angličtina no problem

To je hlavní důvod, proč dokážu relativně porozumnět psanýmu textu ve švédštině, ale sama větu nevymyslim. Domluvim se totiž  všude anglicky.

Rozumí mi starý, mladý, prodavačka, květinářka, zubařka i finanční úřad. Auto jsem si koupila tak, že jsem vše řešila v angličtině. To, že smlouva a veškerý papíry jsou (logicky) ve švédštině, je věc druhá. To ze občas nerozumim dopravní značce, protože je jak jinak švédsky, je věc třetí. 

Paradoxně společný slovo nenajdeme občas v asijských  bistrech. Nedávno jsem si šla pro jídlo a řikám tomu ťamanovi "nummer fem, tack", odpovídá něco švédsky - nemám páru co - řikám: Jag förstår inte. Ťaman: "Finnish?" Odpověď: Nej. Ptal se mě, jestli jsem z Finska. Každopádně jídlo jsem dostala.

Švédi mají perfektní angličtinu. Nemají dabovaný filmy a vysoká škola je v angličtině. Ještě se mi nestalo, že by Švéd zaváhal se slovní zásobou. Kolikrát se nám stalo, že v restauraci obsluha nerozumí švédsky, a tak se vše řeší v angličtině.

XL není XXS

Typická švédská móda: široký kalhoty, tenisky druhý kategorie, vlasy v culíku, oversized svetr nebo triko. Vlastně vypadají trochu jako trhani. Žádný výstřelky. Švédky poznám podle rysů v obličeji a podle typicky švédskýho šatníku. 

Hodnocení lidí tu není hobby

Když jdou ven, občas mám pocit, že vyšli jak vstali. Je jim to prostě jedno. Tady člověka nikoho moc neposuzuje, lidi mezi sebou nesoutěží, kdo má lepší auto, dražší tričko nebo kolik titulů má před a za jménem. 

Co mě opravdu překvapilo, jak jsou Švédi přátelský. Tomu se vlastně divím doteď. Všude píšou, že to jsou studený čumáci, ale já mám úplně opačnou zkušenost. Všichni se chtěj hrozně bavit. Ne teda se mnou, se mnou si moc nepokecaj. Například náš soused. Ten se vždycky ptá jak se máme, co léto a místo dvou vět to řekne v deseti.

Balík u dveří a pošta skrz dveře

Švédský dveře. Ze začátku jsem s nima bojovala, protože některý dveře fungujou obráceně - pohyb zamknutí je tu odemykání. Když tu byla Péťa, všimla si okamžitě jedný věci, který jsem si nikdy předtím nevšimla. Švédský dveře mají kliku zvenčí - což znamená, že si nemůžete zabouchnout klíče a taky vám kdykoliv kdokoliv může vlizt do bytu. Takže se většinou zamykáme.

Další anomálií je to, že se tu pošta hází do dveří. Je tam díra a pošta končí na zemi na podlaze. Ze začátku jsem z toho mívala šoky, protože jsem seděla na gauči a najednou hrozná rána - a ony noviny. Když to člověk nečeká a najednou se ozve divnej zvuk, je to docela nepříjemný. A stává se mi to doteď. Ač vim, jak to funguje, občas se leknu.

A co je největší úlet je doručování balíků. Pokud si člověk zvolí, že mu mají nechat balík u dveří, udělají to. Teď jsem si objednávala nový plakáty do rámů a zvolila jsem doručení před dveře. Pak mi jen přijde zpráva, že "váš balík byl právě doručen před vaše dveře". Kolik balíků se takhle ukradne, nevim. Soused vedle nás měl takhle balík u dveří celý odpoledne. 

Vítají vás jak na červeném koberci

Švédi místo "dobrý den" cpou všude  "Välkommen", což znamená "Vítáme vás/Vítejte". Vejdeme do restaurace a slyšíme: "Hej, Välkommen" - "Dobrý den, vítejte". Řikaj to všude a všichni. Dokonce i když vleze člověk do krámu.

Osobní číslo je základ úspěchu

Obdoba rodného čísla v ČR s rozdílem, že tohle číslo člověk zadává téměř při každý online identifikaci. Chci jít k doktorovi? Volám a zadávám svoje osobní číslo. Chci si něco objednat na eshopu? Zadávám svoje osobní číslo, který automaticky vygeneruje adresu, telefon a můj email. Všechny údaje o mně jsou napárovaný na centrální systém, který spravuje úřad jménem Skatteverket. 

Chci se podívat, kdy musim na technickou nebo platit mýtný - přihlásim se stránkách "dopravního úřadu" do svýho profilu nebo se přihlásim přes aplikaci v telefonu. Chci si pořešit doktora nebo daňový přiznání - stejnej postup. Chci poslat evropskou zdravotní kartičku nebo zažádat o příspěvek k zubaři - přihlásim se pod svým účtem, vyplním online a odešlu. Hotovo.

Kdybych náhodou zapomněla, kde bydlim, všechno je ve Švédsku online. Po zadání mýho jména do merinfo.se se můžu dočíst:

• kde bydlím
• prvních 6 čísel mýho osobního čísla
• dozvim se, za kolik dní mám narozeniny
• vidim datum narození a svátek
• vidim, jestli jsem muž nebo žena
• zjistim, jestli jsem vdaná, svobodná nebo rozvedená
• za 39Kr si lidi můžu stáhnout informace o mym platu a daň. přiznání
• telefonní číslo může být skrytý nebo viditelný
• např. v Hägersten bydlí 38 dalších Sabin, vidim jejich průměrný věk a kolik Sabin žije celkově ve Švédsku (5638). Sabina je 420. nejčastější jméno.
• člověk mi může objednat kytky na moji adresu
• je dohledatelný, kdo se mnou žije na tý samý adrese vč. veškerých údajů, kt jsou viditelný o mě
• každej si zjistí, jaký mám auto, jakou mám SPZ, z jakýho roku to auto je, jakou má barvu a co je to za typ auta (sedan)
• vidim velikost bytu, jaká je jeho kupní cena a cena za metr čtvereční. Jestli mě zajímá, jak daleko je metro, krám nebo jiný věci, to se tam dozvim taky. Taky tu svítí měsíční náklady a energetická spotřeba.
• Kdybych byla podnikatel, je to tam taky uvedený
• Jestli mám nějaký dluhy, tak to tam je samozřejmě taky

Prej to je viditelný z důvodu korupce. Všechno všichni viděj. Takže když mě bude zajímat, kde bydlí můj boss, prostě si vyťukám jméno a vidím všechno, co chci, Včetně platu.

Doktor jen 1x10 let

Neexistuje tu zdravotní pojišťovna a člověk si tu vesele platí všechny návštěvy u doktora. Co je ale vyšší dívčí, že místo osobní návštěvy doktora, to tu můžeme vyřešit přes aplikaci v telefonu. Domluví se "schůzka" s doktorem přes videohovor, takže člověk může sedět v obýváku a konzultovat svoje zdraví. Když chce doktor něco vidět, vyfotí se telefonem fotka, pošle se doktorovi, ten to okomentuje, napíše recepis, kterej pošle pacientovi jako QR kód. Hotovo. Recept si vyzvedneš v lékárně a doktorovi zaplatíš poplatek za online poradenství. 

Drogerie tu neexistujou

Než jsem pochopila, že si lak na nehty, krém nebo šampón koupim v lékarně, chvíli mi to trvalo. Síť drogérií tu neexistuje. Žádná Teta drogerie nebo DM, kde je vše pohromadě. Tady frčí něco jako Kotva, krám se 4 patrama, kdy v jednom z nich je "kosmetický patro", lékárny, kde se dají koupit nejenom prášky a taky rozšířená nabídka supermarketů a běžných butiku. Např. v H&M, což je mmj. švédská značka, si člověk běžně koupí kosmetiku i oblečení.

Do ZOO není nutný chodit do ZOO

Z okna běžně vidím králíka, veverku, srnku, zajíce, kočku nebo psa. Když jsme byli na západě Stockholmu u Hannesových rodičů a jeli jsme večer zhruba 15km zpět, potkali jsme 9 (!!) srnek. Já řídila, Hannes číhal. Protože Švédsko je samej les, je úplně normální, že tu ve Stockholmu potkám přes den srnky.

Fika

Nejoblíbenějším švédským nápojem je kafe. Přemejšlím, jestli jsme někoho někdy viděla s cigaretou (statistiky uvádí 5 % populace kuřáků). Na druhou stranu tu je frčí žvejkací tabák Snus.

Žvejkací tabák Snus

V podstatě kdekoliv, kde se prodává jídlo, nabízí překapávaný kafe. Silný švédský. A moc dobrý. Díky tomu jsem si uplně odvykla pít klasický kafe jako capucinno apod. Přijde mi to hrozně slabý a nedobrý. Moc napěněný. 

Překapávaný silný kafe, čoko koule, skočicový šneci... = FIKA

Venkovní grily v zimě i v létě

Každej švédskej haus tu má přidělenej gril a venkovní sezení, který můžou lidi využívat. Například my máme přímo jeden gril pod oknama a za léto tu obden někdo furt griloval. Tohle se mi líbí. Některý baráky mají i pergoly a fakt príma sezení. Stačí jen přijít, zapálit gril a pak si po sobě uklidit.

Venkovní sezení na předchozí adrese