Jako drtivá většina našich plánů s Hannesem se odvíjí od předpovědi počasí. Do Portugalska jsme jeli s přesvědčením, že se budeme snažit co nejvíc cestovat. Tou dobou jsem ale netušila, že zima je opravdu i jinde než jen ve Švédsku. Čili dny, kdy je 12C a prší, zůstaváme doma a vegetíme. Trávit čas venku v dešti, ještě třeba platit za ubytování a jídlo v resturacích, není dlouhodobě udržitelný (alespoň v případě mojí portugalský vyplaty, čti "almužny".)
Porto bývá zpravidla chladnější než Lisabon, a Lisabon bývá zpravidla chladnější než Algarve. Podle předpovědi počasí, v únoru, nastal zvrat. Porto ukazovalo sluníčko a 19-21C. To byl signál koupit jízdenky na vlak.
Pro představu, Porto je daleko 300km, za vlak jsme platili tam a zpět téměř 70e/os. Bohužel cesta autem by vyšla vlastně stejně, protože jen mýto by vyšlo na 50e + parkování + benzín + "provozní opotřebení". Další abnormalita portugalských platů.
Ten vejlet byl ve skutečnosti trochu fail. Že to nebude taková lambáda, přineslo znamení už jak se za náma zavřeli dveře od bytu - trochu mi to připomínalo náš úspěšný den v Sollér (viz 5.den, den debil)
Odjezd vlaku byl v 8.10 ráno. Podařilo se mi ukecat Hannese, aby jednou za rok vstal dřív než v 7 😀
Po cestě na vlakový nádraží jsme si uvědomili, že jsme nechali na stole snídani do vlaku, kterou jsme si poctivě večer připravovali. Hannes taky zadal špatnou adresu vlakovýho nádraží, a tak jsme dojeli někam doprostřed portugalskýho sídliště k nějakýmu novinovými areálu. Naštěstí jsme měli nějakej časovej polštář, zauktualizovali jsme adresu a řidič nás dovezl na ještě 3,5km vzdálený vlakový nádraží. Protože jsme měli ještě 10 minut do odjezdu vlaku, koupili jsi delikátní snídani v místní pekárně na nádraží, ze který bylo poživatelný jen kafe. 😀
Předpověď počasí se během víkendu změnila, mě bylo celou cestu do Porta blbě od žaludku, bazén byl pro hosty v hotelu schovanej pod plachtou a polovina hotelu byla v rekonstrukci. A jako bonus jsme mohli dostat laminated fruits (portugalská angličtina nezná hranice - doslovný překlad "laminade de fruta" - česky krájený ovoce).
 |
| Typický portugalský čmáranice po zdech |
První den v sobotu jsme strávili většina dne v Portu, potloukali jsme se městem, prošli jsme se kolem vody, přešli jsme most a jeli jsme historickou tramvají za 5e za osobu jízda.
Porto mi připomínalo Prahu, Vídeň a Brno.
Odpoledne jsme strávili na pláži, s čerstvým pomerančovým džusem a olivama. Tam jsem byla jak ve Švédsku na pláží Tofta na Gotlandu. Poprvý v životě jsem snad slyšela sílu vody... vlny se lámaly přes sebe a byly okamžiky, kdy moře až "dunělo".
A aby celý výlet měl happy-end, málem nám ujel vlak na zpátek do Lisabonu. Proč? V restauraci nám zapomněli donést objednaný jídlo a já čekala na bubble tea 21 minut (který stálo úplně za nic). Chtěli jsme se ještě podívat do bookshopu, ale to jsme očividně už nestihli. A abychom dodrželi tradici, i tady jsme museli aktualizovat adresu pro taxikáře, protože 3 řidiči naši objednávku zrušili. Vlak jsme stihli jen tak tak.
Shrnutí:
Na první dobrou mě Porto zaujalo víc než Lisabon. Nevím, jestli to je proto, že mě Lisabon natolik neuchvátil a nebo protože mi Porto připomíná pro mě známější města. Vibe Porto určitě má. Mají tam super vlny a vařím tam Francesinha. Nicméně jet tam znova? Asi ne.
Komentáře
Okomentovat